Liška a pytlák

30. dubna 2012 v 12:16 | Jabka miu Ans |  Jednorázovky
Ahojte všichni :D Napsala jsem jednorázovku... nevím jestli se vám bude líbit. Chtěla jsem do ní vmáčknout upozornění. A toto je jen příklad lidské chtivosti. Prostě vážně nevím jestli se vám bude líbit :D Sice je krátká ,ale tak pokud si to i tak přečtete tak si to užijte :)




Plížila se temným lesem. Větvičky a listí jakoby změnilo se v mech pod jejím ladným krokem. Našlapovala opatrně ,jakoby se každou chvíli mohl objevit nepřítel. Tlapa pokládaná za tlapou a zatajený dech jí činily takřka neslyšnou. Pečlivě si vybírala cestu a řídila se čichem. Její srst ve stínech lesa splývala s prostředím. Huňatý ocas se kýval zleva doprava. Co chvíli chňapla po hmyzu okolo. Mladá matka dvou liščat se vydala na lov.

Pod jeho těžkým krokem křupaly větve. Prodíral se lesem hlava nehlava. Zvířata před ním prchala. Už dávno měl vytipovaná místa kam položit oka. Neměl strach. Neměl úctu. Jeho krok byl poháněn směšnou touhou ,která ovládala lidské životy už odjakživa. V levé třímal ty hrozivé půlkruhy bezmoci. V pravé pušku. Statný ,bezdětný muž se vydal na lov.

Za plotem pobíhalo několik slípek. Sledovala je se zorničkami zúženými. Schované za pařezem si jí slípky ani nevšimly. Malý statek na kraji lesa byl v tuto chvíli opuštěný. Rodina ,která v něm bydlela byla již několik dní pryč a pravidelně ráno a večer sem přijížděli příbuzní postarat se o zvířata. Liška si této skutečnosti všimla již dříve. Dnes se zde schovávala po páté. Sledovala kdy jsou slípky střeženy a kdy ne. Potom přešla k akci a s pomocí odstaveného traktoru přeskočila plot. Zaútočila.

Oka kladl převážně na místa poblíž vody ,kam zvířata chodila pít. Byla to téměř jistota úlovku. Zbývala mu poslední zastávka. Šel podle proudu potoku a sešel o několik metrů níž. Poté postupoval jehličnatým lesem dál. Po cestě rozkopal několik muchomůrek ,snad aby upozornil myslivce ,že zde šel a kde mají hledat. Pohvízdával si chytlavou písničku. Konečně byl na místě. Poslední oko položil k liščí noře. V tuto chvíli byla liščata osamocená ,ale liška rozhodně nebyla daleko. Přes den musí matka ulovit potravu. Natáhl ruku aby hrábl po dvou do klubka schoulených liščatech. Zaútočil.

Vše se odehrálo během několika vteřin. Slípka lišce nejblíž se jí už pohupovala mrtvá v tlamě. Liščiny ostré špičáku jí v mžiku usmrtily. Vlahý letní vítr odvál peří. V tu chvíli už byla liška znovu za plotem. Slepice zděšeně kdákaly za jejími zády. Liška lehkým krokem ,se slepicí v tlamě, pospíchala zpět do lesa. Věděla ,že liščata už čekají na potravu.

Muž strčil vrčící liščata do pytle ,který si přehodil přes rameno. Byl spokojen se svým úlovkem ,ale věděl ,že matka by se měla vrátit každou chvíli. Rozhodl se odnést kňučící a vrčící pytel trochu dál ,aby si liška myslela ,že liščata jsou stále v noře, stoupla do oka a on by ji mohl pohodlně odstřelit. Jenže sotva se otočil uslyšel sklapnutí oka. Jediná chyba ,kterou liška při svém postupu udělala.

Liška už byla téměř v noře ,když uslyšela nářek svého potomstva. Dříve je neslyšela ani necítila ,protože k pytlákově štěstí ,vanul vítr na opačnou stranu než k lišce. Liška upustila mrtvou slepici z tlamy a ta dopadla do oka ,přímo tam kam liška hodlala našlápnout. V tu chvíli liška už viděla statná pytlákova záda ,jak se vzdalují z dohledu za borůvčím. Oko sklaplo a pytlák shodil pytel ,hbitě se otočil a hlavně jako dvě havraní oči civěly na lišku.

Nemajíc čas se bát ,vrhla se liška na pytláka. Hnána nenávistí vůči němu za to co udělal jejím dětem. Cenila ostré bílé špičáky a v běhu jí z tlamy stékaly sliny. Pytlák chvatně zamířil a stiskl spoušť. Liška pět metrů od pytláka se se zakňučením zřítila k zemi s prostřelenou levou přední nohou. Neohrabaně se pokoušela vstát ,ale její pokusy byly marné. Z nohy jí prýštila horká krev. Bolelo to. V očích se jí zrcadlil hněv zápasící s tou zatracenou bezmocí. Nemohla dělat nic ,neměla zbraň ,která by skolila tak velkého tvora. A přitom chtěla jen tak málo. Vychovat liščata a dát jim potravu a zázemí. Pytlák ,vědom si toho ,že liška už není nebezpečná ,přišel až k ní a puškou jí zamířil přímo mezi oči. Liška obávajíc se zažití té bolesti znovu bezděčně ucukla a jako poslední pokus o útěk ,zahryzla se pytlákovi do nohy. Pytlák vykřikl. V tu chvíli lišce patrona projela čelem. Stisk zubů povolil a skelné oči hleděli na pytel opodál.

Chtěla přežít. Chtěl zbohatnout. A dáma znovu obleče se do kabátu. Užijte si to madam. Za kožešinku na rubu platilo se krví.
________________________________________________________________________________________________________________
líbilo? :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tarei Tarei | Web | 1. května 2012 v 20:14 | Reagovat

ty jo... už dlouho jsem nic takového necítila, poutavého, dobrého a tragického zároveň... přesně jsem si v mysli přehrávala každý moment co jsi popisovala... gratuluju... krásné :-)

2 marketa251996 marketa251996 | Web | 2. května 2012 v 19:46 | Reagovat

To by se mohlo otisknout do novin :P Ať mají ty paninky co číst :P
Samozřejmě, že si tě pamatuju a to víš, že chci zůstat tvé SB :D

3 Tarei Tarei | Web | 3. května 2012 v 15:36 | Reagovat

jééj no teda! ;) děkuju ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama