Lidé deště 2. díl

16. července 2012 v 14:13 | Jabka miu Ans |  dílovky
Ták a po delší době tu máme další dílek n.n Tak se ho pokuste nějak užít a já jdu zase kalit :DD





Město bylo plné stánků. Obchodníci překřikovali jeden přes druhého. Nabízeli levnou krásu, potraviny, dekorační předměty, květiny, nádobí a podobné věci.
Zmatená Tarei se snažila proklínit si cestu davem. S bezvládným tělem na zádech to ale nebylo vůbec jednoduché, nehledě na to, že žena musela být i o něco těžší než Tarei sama. Lidé okolo jako by si jí ani nevšimli. Tmavovláska doufala, že ženu někdo pozná a nebo alespoň bude vědět co dělat, jelikož Tarei vůbec nevěděla kam jít s neidentifikovanou mrtvolou. Jak tak procházela davem, začala pomalu přicházet o všechny naděje. ,,K čertu s váma.." Procedila mezi zuby, ale dost nahlas aby se rozložitý muž, kolem kterého právě procházela otočil. Doteď se zajímal pouze o cenu fazolí, které nakupoval u jakého-si pochybného obchodníka. Tarei si muže zvědavě prohlížela. Byl obtloustlý. Nepochybně se při každém kroku roztřásl jako pudink. Jeho zamračená tvář jí také nebyla sympatická. Netušila, že ke svému štěstí narazila zrovna na velitele skladu Konoemara.

Konoemaru nevěřícně hleděl na ženu na zádech štíhlé hnědovlásky. Znal ji až moc dobře na to, aby si mohl připustit skutečnost. Jako vrchní skladník měl mnohokrát tu čest setkat se s andělem Skryté Deštné. Objednané potraviny o které se staral Pein, se na seznamu dostaly ke skladníkovi právě přes tuto půvabnou osobu. Vždy se z jakého-si důvodu těšil, až se znovu objeví. Konan na něj působila chladným dojmem ženy, která viděla všechno na světě a jen máloco z toho ji zaujalo. Obdivoval ji způsobem, jakým obdivuje muž ženu, o které ví, že nikdy nebude jeho. Byla to pro něj bolestivá známost, která jej zároveň naplňovala nepochopitelnou radostí. Byl šťastný z její přítomnosti, ale nešťastný ze skutečnosti, že pro Konan nemůže být nic víc než vrchní skladník a jejich vztah bude navždy pouze vztahem obchodním.
Jako jeden z mála Konoemaru také znal pravdu o Peinově náboženství. Věděl, že Pein není bůh, že je pouze člověkem. Dokonce znal Peinovu tvář a jak je výše řečeno, znal se i s Peinovým andělem. Proto byl neustále sledován ostřeji než ostatní lidé ze Skryté Deštné. Pokud by toto tajemství vyzradil, jeho smrt by byla jistá. Naštěstí Konoemaru uměl držet jazyk za zuby a Pein se od něj dočkal jen vynikající a oddané služby.
V tuto chvíli ovšem byl Konoemaru naprosto zdrcen náhlým zvratem okolností. Žena, jejíž tvář vídal před sebou za bezesných nocí, byla zde, na zádech té dívky, tak bezvládná a bez jakéhokoli výrazu v tváři.
Tlouštík popadl svou lásku za ruku a začal cosi nesrozumitelně chrochtat. Slzy se mu valily z očí tak nezadržitelně, že za chvíli viděl celý svět jako rozpité vodovky. Tarei udiveně civěla na výjev odehrávající se nad ní. Nenašla odvahu promluvit.
Konoemarův záchvat upoutal pozornost téměř všech zde přítomných. Všichni civěli stejně tupě jako Tarei. Po chvíli se Konoemaru začal uklidňovat. Potom bylo možné z jeho chrochtání vyrozumět i slova. Žalostně ženu přemlouval, ať vstane. V tu chvíli Tarei sebrala odvahu.
,,Kdo je ta žena?"
Konoemaru se zatvářil nechápavě a nad otázkou směřující od Tarei chvíli přemýšlel. Popravdě si do té doby dívky vůbec nevšiml. Byl zmatený a nevěděl co odpovědět. To donutilo Tarei, aby se zeptala znova. Tentokrát už Konoemaru odpověděl.
,,Jedna známá."
Stále si nebyl jistý, jestli má být zticha ohledně identity té ženy. Přeci jen Pein mohl být naživu, ale nebylo to pravděpodobné. Déšť ustal a poslední, kdo by měl padnout v Nagatových očích, byla právě tato žena, což si tlouštík Konoemaru moc dobře uvědomoval. Jednou z Konoemarových schopností byl odhad lidských vlastností. Nejednou mu tato vlastnost zachránila krk.
Náhle vykřikl někdo z davu přihlížejících a proryl nastalé hrobové ticho.
,,Je to anděl vesnice! Já ji viděl! Je to ona! PROBOHA! Je to ONA!!"
Dav zašuměl. Tarei vykulila oči překvapením a obrátila se na podobně vykuleného Konoemara, který nevěděl, co má dělat. Pokud by vyzradil tajemství Peinova náboženství, byl si naprosto jistý, že by ho nečekala rychlá smrt.. Spíše pomalá a bolestivá. Po čele mu stekl pot. Poznali Konan a on řekl, že je to jeho známá. Nebylo jak ani, kam couvnout. V důsledku šoku, způsobeného smrtí jeho milované, prožitého v minulosti a strachu z hrůzy, která ho mohla čekat v budoucnu, zvedl se mu žaludek a začal zvracet na zem.

O hodinu později už seděl Konoemaru v nepohodlném křesle v kanceláři velitelky týmu Kuma, Yabu. Její příjmení nebylo známé, proto byla zmiňována jako Yabu Odnikud.
Tým Kuma, byl osmičlenný přepadový tým. Byli v neustálém spojení s týmem Neko, což byl pětičlenný tým zvědů, jehož velitelem byl obecně známý Ari, elita Skryté Deštné.
Týmy nesly název, podle zvířat, jejichž vlastnosti připomínaly. Kuma znamená Medvěd. Yabuiin tým si toto jméno vysloužil svým bleskovým a těžkopádným útokem. Většina členů týmu používala útoky složené hlavně z taijutsu kombinovaným s ninjutsu, za používání všemožných zbraní.
Naproti tomu Neko znamená v překladu kočka. Ariho tým je známý svou tichostí a nenápadností. Mezi lidmi se říká, že ačkoliv by někdo z Ariho týmu stál přímo vedle vás na otevřené louce, nevšimli byste si ho ani po tom, co by vám vrazil kudlu do zad.
Toto rčení mělo se skutečností málo co dočinění, ale kousek pravdy na tom byl. Ariho tým byl neskutečně obávaný a žádný stopovaný protivník tým Neko ještě nesetřásl. Dokázal splynout s téměř jakýmkoli okolním prostředím. Díky tvrdému výcviku byli členové týmu neskutečně pružní a tiší. Používali především zbraně na dálku.
Konoemaru, bílý jako stěna se krčil v křesle. Mrtvou Konan položili na nosítka a čekali před dveřmi kanceláře.
Yabu nervózně poťukávala prsty do stolu. Nemohla uvěřit tomu, co jí Konoemaru před malou chvílí sdělil. Jeho výpověď dokonale zpřevrátila vše, v co Yabu celý život věřila. Hleděla do zápisků, které si během Konoemarovi výpovědi psala. Nevěřícně zakroutila hlavou a krátce pohlédla na třesoucího se Konoemara.
,,Se vší ctí ji pohřbíme," Pronesla konečně. "Ale jenom tak uctivě, aby se o našem oslabení nemohly nic dozvědět okolní vesnice."
Konoemaru kývnul. Najednou měl pocit, jakoby nebyl sám. Ten uspokojivý pocit, že jeho strach sdílí celá vesnice. Jak se později ukázalo byl to strachzbytečný, neb bůh byl již déle mrtev.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tarei Tarei | Web | 16. července 2012 v 14:27 | Reagovat

wíííííííííí božííííííííí!!!! n.n těším se na další díl n.n

2 jabka miu ans :D jabka miu ans :D | Web | 16. července 2012 v 14:38 | Reagovat

vheee díky moc n.n

[1]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama