Co Kishimoto Nezveřejnil 3. díl 2/2 Když Jiraiya ještě nedošel své hranice

5. srpna 2012 v 11:51 | Jabka a Tarei |  dílovky
a druhá část třetího dílu téhle nádhery co píšeme s Tarei :D
-přednastaveno-



Uplynulo již několik týdnů, strávených v jedné části světa, což se s Jiraiyovým původním plánem vůbec neshodovalo. Původně chtěl ve vesnici zůstat jen tři dny, ale Aya ho bez dlouhého přemlouvání zdržela. Jiraiya svůj plán přizpůsobil situaci a místo třídenní zastávku si naplánoval zůstat na vždy. Ale nebyl by to Jiraiya, aby jeho slovo mělo nějakou váhu.
"Jiraiyo? Co se chystáš dělat v životě?" Ach ano, ta pohledná ženština ještě nevěděla, jakého úchyláka si přivedla k sobě do bytu, nebo spíš k jakému úchylákovi vlezla.
"No, kdybych to měl říct takhle." Chvíli se zamýšlel, podrbal se na bradě, dokonce i upravit své sněhové vlasy stihl, ale žádnou rozumnou odpověď nenašel. Avšak Aya byla neodbytná. Chtěla prostě vědět, co se chystá dělat, chtěla, aby odpověděl, že by byl nejradši s ní. To ovšem v tuto chvíli platilo i u něj.
Jiraiya s hrůzou zjistil, že žádný plán do života nemá. Vždycky čekal na náhody.
Neměl však sebemenší představu jak pokračovat. Prostě si přál být s Ayou, držet se s ní za ruku a večer jí trošku obšťatstnit. Její pohled byl ale neodbytný a když už měl přesně tuhle odpověď na jazyku, napadlo ho, že to prostě nestačí. Musel lhát. Ona neznala jeho minulost a on neznal její a toho se dalo zužitkovat.
,,Chci si tady najít práci." Odpověděl. Aye se v očích na malý okamžik zalesklo zklamání, ale mistrovsky jej zakryla znovu nadšenou tváří, takže si toho rozložitý muž před ní vůbec nevšiml.
"Tak to ti moc přeju!" Vyjekla nadšeně a objala ho, on také stiskl na okamžik její boky, když tu se zarazil, který jiný člověk kromě ní byl kdy šťastný u jeho rozhodnutí, přestože to nebyla pravda? Nikdo, kromě ní. Ona byla naprosto dokonalá. Ale jak se říká, přílišná dokonalost škodí.
"Jaktože jsem tě nenašel dřív?" zeptal se, ukázal řadu bílých zubů a políbil. Prohmatával jazykem její ústní dutinu až dokud nenašel její jazyk a nezačal si s ní hrát na honěnou.
"No mě se neptej." Odpověděla potěšeně a pohladila ho po velké tváři.
Seděli spolu jako každý večer na hromadě polštářů v její ložnici. Pokoj byl luxusně zařízen. Vše ze samých drahých materiálů. Jiraiyu nejednou napadlo, kde na to všechno vzala peníze.
,,Jira?" Zvedla modré studny Aya k muži jejích snů a oslovila jej mazlivým jménem. Jiraiya zamručel jako znamení, aby pokračovala.
,,Ukážeš mi, kde jsi všude byl?" Jiraiyu tato otázka potěšila. Miloval cestování, přírodu a clkově rád poznával nová místa.
Mile se na Ayu usmál a došel si pro svůj batoh. Z něj potom vytáhl mapu a rozložil ji. Do noci prstem putoval po papíře a vyprávěl Aye co tam našel, zažil, pro tam byl. A ona poslouchala a smála se. Byl to Jiraiyův splněný sen.
Byla to neskutečně krásná a příjemná žena. Dalo se s ní povídat téměř o všem, ale kdyby se jednoho dne nestalo to, co se stalo, mohl s ní být do teď. Jenže se to bohužel stalo.
"Jiraiyo?" Volala na svého milého z balkonu, on byl právě pod ním s taškou na zádech a dozajista se otočil a usmál se. "Zapomněl sis peněženku!" Křikla na něj a zhodila mu peněženku do rukou ve tvaru žábi.
"Děkuju." Hlesl a otočil se k ní zády, byl právě na cestě do obchodu.

Aya se musela smát, když si vzpomněla na pořekadlo v němž se říká, že bez peněz nemáš do obchodu lézt. Jiraiya byl takový troubelín. Chtěla zrovna prát prádlo a tak zašla do domu zkontrolovat stav Jiraiyova oblečení. Jak nemusela dlouho zjišťovat, po fialkách skutečně nevonělo a tak přihodila do prádelního koše i téměř celý obsah Jiraiyovi skříňky. Náhla z hromady oblečení něco s tupou ránou dopadlo k zemi. Položila koš, aby předmět zvedla a přotom objevila Jiraiyův blok s poznatky z lázní.
Převrátila očima, když uviděla, co všechny si ten úchyla zapisoval.
Její oči byly jako pomněnky, její pozadí připomínalo broskev... její prsa byla velká a dozajista i chutná.
Něco podobného v tom bloku nebylo výjimkou. Panebože, copak naletěla uchylákovi? Ale ještě spolu přece nespali a ani to po ní nechtěl, možná že ji pak začne nějak vydírat, musí si to s ním vyjasnit, nejlépe hned. Ale teď to nešlo, když nebyl k dostižení. Co když uteče? To je blbost, má tu přece oblečení. Přehodila si to špinavé přes předloktí a zašla do koupelny, kde to hodila do pračky, přidala trochu pracího prášku a stiskla tlačítko.
Celou dobu jí to vrtalo hlavou a patnáct minut Jiraiyovi nepřítomnosti jí připadalo jako celá věčnost. Určitě se najde rozumné řešení nebo je to nějaký omyl. Opakovala si stále dokola. Když potom dlouhovlas vešel do dveří, vyskočila z pohovky jako člověk, který ztrávil celý život na vozíku a najednou mohl chodit.
On se podíval, co třímala ve své levačce, jak poté s hrůzou zjistil, že je to jeho starý zápisník, ale zato s nejnovějšími poznámkami o krásných stvořeních jménem ženy.
"Víš, já." Nedokázal ze sebe vysoukat žádnou lež, ne, když se jí koukal do očí.
"Prosím, řekni mi, že se na to najde nějaké rozumné vysvětlení." Doufala, avšak bělovlas neměl nic na jazyku, až ho najednou napadlo.
"Píšu fikce." Vyplivl.
"Aha, jasně a tohle má být sexuální scéna, co? Tak proč jich tady máš tak hodně?!" Rozkřikla se, vztek jí přímo cloumal.
Jiraiya nevěděl co říct. Bezděčně couval stejně tak jako Aya s obočím zlostně staženým, se přibližovala. Pitomej zápisník. Pomyslel si hořce. Už Aye lhal moc dlouho na to, aby jí měl to srdce lhát znovu. ,,Musím ti něco říct. Tehdy jsem nedělal žádný průzkum ohledně lázní.. Prostě jsem tě chtěl sbalit. A Taky jsem si tady nehodlal najít práci. Chtěl jsem odsud zmizet. A tohle.. to je moje celoživotní dílo. Jsem ninja a spisovatel a šmíruju ženy, abych měl materiál. Ale tebe jsem vždy viděl jinak.. STAČÍ?!" Poslední slovo vykřikl tak nahlas, že to s Ayou trhlo. Ta chudák nemohla vstřebat náhlý přísun informací a to, že by na svého milého měla mít náhle jiný pohled. Byla vzteky bez sebe.
"Nemůžu tomu uvěřit... nemůžu uvěřit tomu, žes mi lhal... proč jsi mi lhal?" Ptala se na takovou neskutečnou spoustu otázek.
"Jo to kdybych věděl, nejspíš proto, že ses mi tolik zalíbila." Vzal její tvář do svých velkých dlaní a opřel si svoje čelo o to její. Pak ji chtěl políbit, ale ona ho znovu odstrčila, už se nechtěla nechat napálit. Ne takovým úchylem, který ji jenom prachsprostě využíval.
"Nech mě, nikdy se tady neukazuj, až se ti dopere prádlo, dám ti ho, adresu mi říct nemůžeš protože přece chceš zmizet, takže-" Dřív než to stihla dokončit, jeho rty se už nacházely na těch jejích. Odpojil se od ní a přívětivě se usmál.
To už ale byla Aya rudá jako rak. Jiraiův úsměv opadl. Její postoj mluvil za vše. Jiraiya si sklidil většinu věcí a urychleně se klidil z Ayina domu. Samozřejmně, že se pokoušel si jí usmířit a vše jí znovu vysvětlit. Kdykoliv se znovu přiblížil její vesnici koupil kytku a šel za ní. Pomalu se začínalo zdát, že mu Aya odpouští. Pobýval u ní poté stále na více dní. Když jí znovu opustil, nevěděl, že to bylo naposled kdy krásnou Ayu spatřil.
Stejně tak jako on tajil svou minulost, tak ani Aye se nechtělo mluvit o té její.
Když Jiraiya znovu zaklepal na dveře, otevřela mu úplně cizí žena. Vypadala zcela opilá a musel jí přidržovat když jí vysvětloval, koho hledá. Žena mu s dlouhými přestávkami vysvětlila, že Aya byla prostitutka, která toho nechala až moc pozdě.
Aniž by o tom věděla, měla AIDS a v době Jiraiyovy nepřítomnsoti zemřela, když se nachladila.
Se slzami v očích galantní Jiraiya odnesl květinu na hrob své milované. Konečně věděl, proč se mu tak líbila a vědět to všechno, neopustil by jí do konce. Ale bylo pozdě. Takto skončila první láska Galantního Jiraiy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sprotte Sprotte | Web | 6. srpna 2012 v 16:15 | Reagovat

Jů! To je super! Moc se mi tahle kapča líbí! :-)

2 Šárka Šárka | Web | 7. srpna 2012 v 11:48 | Reagovat

To je supr tohleto :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama